Zapomenuté staročeské koření - popenec břečťanovitý

5. května 2018 v 23:39 | Janča |  Bylinky a jiné rostlinky
Všude kolem nás, na zahradách, loukách a v lesích, rostou rostlinky, na jejichž léčivé nebo kořenící schopnosti jsme už dávno nějak zapomněli. Na spoustu z nich nahlížíme jako na "plevel" nebo minimálně jako na rostliny, které nejsou ničím zajímavé. Přitom existuje spoustu divoce rostoucích českých bylinek, které jsou jedlé a navíc velmi prospěšné našemu zdraví (zejména teď zjara, pro jejich vysoký obsah vitaminu C, chlorofylu a dalších báječných fytochemikálií) - a my to o nich jenom nevíme. Jednou z nich je popenec břečťanovitý - nenápadná divoce rostoucí voňavá rostlinka, která rozkvétá drobnými fialovými kvítky okolo dubna a daří se jí v zahradách, na loukách a na okrajích lesů.


Popenec se v naší zemi kdysi běžně používal jako léčivý prostředek a také jako výtečné koření. Nejstarší dochované zprávy o něm jsou z 12.století. Naši předkové popenci přisuzovali velkou moc a přidávali jej často do polévek, omáček i dalších jídel. Ve středověku byl dokonce považován za zázračnou rostlinu chránící před morem. S tím, jak jsme se v posledních desetiletích odpojili od přírody kolem nás a zapomněli mnoho řemesel a dávné moudrosti, jsme úspěšně zapomněli i na náš popenec. Tak se o něm pojďte spolu se mnou něco víc dozvědět Mrkající.

1.Sběr
Popenec břečťanolistý je vytrvalá rostlinka, která začíná kvést v dubnu a kvete až do července. Je to častý "plevel" zahrad, luk, polí a okrajů lesů. Sbírá se celá jeho nať s kvítky, nejlépe v dubnu a květnu, kdy je ještě mladý. Pro využití do kuchyně můžeme sbírat už v březnu jeho mladé lístky (pozn. v jiném textu, od MUDr. Zdeňka Mlčocha jsem se zase dočetla, že nejchutnější se mu zdá popenec až po odkvětu, kdy sbírá jeho velké listy - tedy, musíme si to každý vyzkoušet Usmívající se). Kdyby nebylo popencových výrazně fialových kvítků, těžko by se v trávě hledal. Dá se potom využít buď čerstvý a nebo jej můžeme usušit v tenkých vrstvách na stinném místě. Popenec nenajdeme v lékárnách, vlastní sběr je tedy jediná možnost, jak jej získat.


2.Využití
Popenec má jemnou příjemnou vůni a kořenitou chuť.
Jako léčivá bylinka blahodárně působí zejména při astmatu, kašli a jiných onemocněních dýchacích cest, kdy se má pít popencový čaj (2 čajové lžičky na šálek vody, dva až tři šálky denně). Popenec je také vhodný při průjmech, bolestech žaludku a nevolnostech. Čaj z popence podporuje chuť k jídlu a zrychluje metabolismus. Popisuje se také jeho výrazné působení na choroby močového ústrojí - při dlouhodobém užívání má pomáhat rozpouštět močové a žlučové kameny a pomáhá na bolest při zánětech močového měchýře a močových cest. Mimoto se popenec dá využívat jako kloktadlo a koupele s ním pomáhají při kožních chorobách.

Jako koření a jedlá rostlinka má popenec široké možnosti uplatnění v kuchyni, záleží pouze na naší fantazii. Usmívající sePro zpestření jídel se dá využít jak čerstvá, tak i sušená nať. Můžeme jej přidávat všude tam, kam používáme pažitku či petrželovou nať - do polévek, karbanátků; čerstvým popencem můžeme zajímavě ochutit pomazánky, vaječinu, omelety, různé saláty, vařené brambory, bylinkové máslo; také jej můžeme přidat do smoothies... Buďme hraví Nevinný a zdraví Úžasný!


3.Bohatství popence
Čerstvý popenec je zejména bohatý na vitamin C a obsahuje i provitamin A. Další účinnými látkami v popenci jsou třísloviny, silice, draselné soli, saponiny, minerální látky, hořčiny a spoustu dalších příznivých fytolátek.

Tak, myslím, že pro dnešek bylo už nových informací dost Nevinný. Pokud někoho z vás téma divokých jedlých rostlinek u nás zaujalo a chtěli byste se dozvědět víc, doporučuji kouknout se na webovou stránku Divoké kuchařky - http://divokakucharka.rodovaosada.cz/doku.php . Slečna stránku napsala v rámci svého studia na vysoké škole a popisuje na ní kolem šedesátky rostlin, včetně zajímavostí o jejich využití v minulosti a použití v kuchyni. ♥

Mějte se krásně jarně!
Vaše Janča
 

Janča žije :)

2. května 2018 v 11:04 | Janča |  Štastná duše ♥
Mlí čtenáři, Janča žije. Usmívající se Nejdřív to byla nekončící pochmurná pozdní zima, která mi brala elán psát. Tehdy jsem při každé cestě šedivou, mrtvou krajinou pozorovala ztichlé kmeny stromů a někde v jejich dřeních tušila život, který už tak moc toužil prodrat se na povrch. Se mnou to bylo podobné. Moje duše tak nějak bezcílně tiše plula, vyprahlá touhou po slunci a životu.

A pak přišlo to dojemné nadšení, když se dny závratnou rychlostí začaly prodlužovat a z mrazivých a zamžených obzorů náhle vytrysklo opojné jaro. Svěží život začal prýštit ze všech puklin a temných koutů, z každého kousku chladné hlíny. Mrtvý park, kterým každý den chodím, se probudl ze snů a stal se pulzující zelenou říši. Bílé ticho zaniklo v radostné symfonii, která mě začala vítat v každém novém dni.

Musela jsem být u toho, tam venku. Sbírala jsem medvědí česnek a poprvé z něj zkusila vyrobit pesto. Začala jsem chodit na slackline a konečně tančit. Koupala jsem se v řece a četla si pod olší knížku Magické rostliny Keltů. Znovu objevila jarní poodří, s rozkvetlými střemchami a žabími večerními koncerty. A uprostřed jesenických lesů, u kouzelné skály, v objetí bezpečí, prožila filipojakubskou bouřku. V čarodějném ohni jsem spálila, co už bylo staré a odumíralo a přivítala s vděčností Bohu nový květen.

Věřím, že i vy teď poletujete ve víru voňavého května. :-) Buďte venku, moc tu neposedávejte, ale najděte si brzy pár minut na přečtení nového článku, který chystám. Bude to článek o plevelu, který vlastně vůbec plevel není. O zapomenutém staročeském koření a bylince. :-)

Tak mávám!

Maté - rozjitřující nápoj z cesmíny paraguayské

19. ledna 2018 v 23:39 | Janča |  Co jíme?
Jestliže prahnete po omamném, voňavém a přitom k tělu velmi přátelském horkém nápoji, který vám umožní zůstat na lovu bez jídla několik dní a nocí - a nebo prostě potřebujete jen rozpálit vaši vnitřní energii v kteroukoli denní či noční dobu - sežeňte si sypané sušené lístky cesmíny paraguayské a uvařte místo kávy maté. S vyplazeným jazykem

Cesmína paraguayská je vysoký strom rostoucí v jižní Americe a silných účinků výluhu jejích lístků si již kdysi dávno povšimli tamější indiáni kmene Guaraní. Maté je nápoj, který má tisíciletou tradici a indiáni si jej připravovali velmi silný a popíjeli předtím, než vyrazili na dlouhý lov nebo když bylo období nedostatku jídla. V jižní Americe se maté pije z kalabasy (nádoby z vydlabané tykve) bombillou (speciálním kovovým nebo bambusovým brčkem sloužícím zároveň jako sítko) a děje se tak často jako společenská událost nebo akt pohostinnosti, kdy lidé pijí maté z jedné velké kalabasy společně. Usmívající se

Výsledek obrázku pro yerba mate

Jak a proč na nás maté působí? :)
Nálev z cesmínových nasušených lístků má především fyzické i psychické povzbuzující účinky, projasňuje myšlení, odvolává únavu do věčných lovišť, výrazně tlumí pocit hladu, posiluje imunitu a zpomaluje stárnutí zabraňováním oxidace našich buněk. Podporuje trávení a chodí se po něm častěji na malou. Obsahuje mnoho vitaminů, minerály, teofylin, třísloviny a matein - látku podobnou kofeinu, která není tak agresivní a návyková. Matein roztahuje cévy v těle a tím zajišťuje lepší prokrvení. Povzbuzující účinek maté trvá 5-9 hodin, tak pozor na popíjení odpoledne a večer, pokud toužíte usnout. Mrkající Je to takový přírodní magický doping. Nezapomenu na ty večery, kdy jsem se v čajovně "zčajovala" matéčkem a potom do tří hodin do rána ležela v posteli s očima široce otevřenýma a tělem toužícím usnout, ale mysl se třepotala a nespoutaně poletovala někde u stropu.

Výsledek obrázku pro yerba mate

Kde a jaké maté si sehnat?
Vždy je lepší pořídit si maté sypané, jako ostatně každý klasický čaj. Já si pro něj chodím do blízké Dobré čajovny, kde mi čajmeni naváží tolik "čaje", kolik je potřeba. Dozvěděla jsem se tam, že se dají sehnat různě nadrcené lístky cesmíny - některé mají vyšší obsah lístkového "prachu", jiné jsou zase nadrolené víc na hrubo. Kdo čemu dá přednost, to už je na každém. Mně víc vyhovuje maté nahrubo. Usmívající se Existuje také maté pražené a nepražené. Pražené má výraznější, trochu kouřovou chuť, nepražené je jemnější.

Související obrázek

A jak si maté správně připravit?
→tradičně v kalabase pro fajnšmekry, kteří ji mají Úžasný
Do kalabasy nasypeme lístky cca do poloviny, zakryjeme její otvor rukou a několikrát protřepeme (tím nám na ruce ulpí případný lístkový prach) a necháme lístky ležet částečně na stěně kalabasy, aby vytvořily svah. Zalijeme nejdřív studenou vodou tak, aby se vytvořila kašička (je to proto, abychom maté "nespálili" horkou vodou a zachovali co nejvíce vonných a aktivních látek). Do ní zanoříme bombillu a potom zalijeme 80°C horkou vodou. Popíjíme postupně usrkáváním z bombilly a nijak necedíme. :) Zesilující hořkou chuť maté lze zjemnit karamelem, medem či cukrem.

→netradičně "po česku"
Do klasického hrnku dáme sítko a do něj nasypeme dvě polévkové lžíce maté. Zalijeme 80°C vodou a necháme louhovat zhruba 10 minut. Líbající

Tak si říkám, není čas na to, stát se matéholiky?

Další články


Kam dál

Reklama