O podzimním rozbíjení skořápky, která vězní mé srdce

20. října 2018 v 21:19 | Janča |  Štastná duše ♥
Tak se stalo, že ke mně uprostřed října dolehlo naléhavé volání lesů, tichých strání a temných zrcadel chladných vod. To magické propojení - pouto mezi mým srdcem a podzimními mlhami, mezi ohněm mých snů a vášní spadlých rudých listů, ten most, který vede od vlhkých temných kmenů až do místa, kde skutečně cítím, mě nikdy nepřestane udivovat. Cítím hlubokou úctu a dojetí vždy, když nechám zvlhlé ticho klidných duší stromů a keřů posypaných kapkami deště, aby se mě dotklo.


Volalo mě to, konečně si ten zvuk probojoval cestu až k mým dospěláckým spěchem otupeným uším. Šla jsem. Do pochmurného světla protkaného hladivou útěchou padlých barev. Šla jsem ven mezi Život, který dlí tam ve stromech, v mechu a v každém doušku svěžího vzduchu. Trvalo mi nějaký čas chůze o samotě, než se moje roztěkaná mysl dovedla zklidnit a nánosy vážných dní se začaly postupně odlupovat. V ochranné náruči starého buku se pod nimi objevily slzy a odnesly tu nashromážděnou tvrdost. Na povrch vynesly cit. Tam, u chladného pohádkového rybníka uprostřed lesa a v halasu kachen, jsem se zase potkala sama se sebou. Koupala jsem se v Životě a nechala ho prostupovat celou mou bytostí, tělem, i duší.


Jsem moc ráda, že se to stalo - že jsem dokázala opět tohle všechno prožít. Trochu jsem se bála, že už toho nejsem schopna. Cítím, že život, kdy už chodím do práce, se mě neustále snaží měnit, uzavírá mě a znecitlivuje. Jako by se kolem mého srdce vytvářela vážností dospělosti skořápka. Skořápka, která odděluje moje toužebné nitro od vnějšího světa a mojí mysli. Teď už vím, že ji musím pravidelně rozbíjet a nechávat roztavit se. A vím, že to, co rozdmychává můj vnitřní oheň a co mě činí znovu citlivou, jsou procházky o samotě divokou přírodou - a nejsilněji se to děje na podzim. Asi je to můj čas - část roku, kdy si mám opět a opět připomínat kdo jsem, koho miluji, co jsou mé touhy a kam směřuji.


Tak děkuji duchům stromů a Duchu života, že si mě vždy znovu a znovu přitahují k sobě ♥.

A jak necháváte rozbíjet skořápku, která odděluje Vaši mysl - ego - od plamenů duše Vy?
 

Janči nechutná zelenina ze supermarketů aneb kouzelné lokální - sezónní - bio zaklínadlo

19. září 2018 v 13:23 | Janča |  Na zdravé Zemi zdraví lidé
Když nemusím, nekupuji zeleninu a ovoce v supermarketech. A když už musím, kupuji je bio. V dnešním článku vám vysvětlím, proč už nemůžu jinak.


Pamatuju si, jak jsem jako malá poprvé slyšela od mých kamarádů, kteří bydleli v paneláku, že jim nechutnají rajčata a vlastně ani žádná jiná zelenina. Divila jsem se tomu, protože mi připadala rajčata ze zahrady mojí babičky moc dobrá a sladká. Pak jsem to ale pochopila. Na nějaké dětské akci, možná nějakém prvním táboře, jsem ochutnala rajče, které bylo ze supermarketu. Dodnes si vybavuju, jak jsem byla překvapená. Rajče, vždycky tak sladké a lahodné, chutnalo jako plastová hmota. Od té chvíle jsem svým kamarádům rozuměla. Zjistila jsem, že potraviny chutnají ohromně jinak podle toho, odkud pocházejí. Později jsem se dozvěděla, že podobně propastný rozdíl existuje i v působení potravin na naše tělo a co je ne méně důležité - na naši Zemi.

Většina plodů (i ostatních potravin), které se běžně prodávají v supermarketech, pocházejí z konvenční zemědělské produkce. Jedná se o zemědělství, ve kterém hrají hlavní roli peníze, tedy maximální výnos. Rostliny se pěstují způsobem na hony vzdáleným od tradičních způsobů obhospodařování půdy a tento vykořisťovatelský způsob nakládání s půdou drasticky poškozuje životní prostředí. Navíc, potraviny, které takto vyrostou, nám mohou ubližovat, namísto, aby posilovaly naše zdraví.


Půda se opakovaným využíváním zcela vyčerpává a nemá přirozený dostatek živin, proto se musí dohnojovat umělými hnojivy. Aby byl výnos co nejvyšší, používají se ve velkém pesticidy, herbicidy, insekticidy a fungicidy - chemické látky, které zabíjejí "škůdce" z živočišné i rostlinné říše. O mnohých těchto chemikáliích je dnes už odbornou veřejností potvrzeno, že jsou karcinogenní - tedy mohou (nejen) u člověka vyvolat rakovinu. Nejznámější a celosvětově nejpoužívanější chemikálií je stále ještě volně prodejný pesticid glyfosát - Roundup. Umělá hnojiva i další použité chemikálie se dostávají do životního prostředí - z půdy se odplavují do povrchových i podzemních vod a tím ohromně znečišťují vodní zdroje (to má potom neblahý vliv jak na nás, protože tuto vodu pijeme, tak na vodní živočichy a rostliny). Některé z těchto látek, včetně Roundupu zůstávají v plodinách, které následně konzumujeme.

Dalším problémem konvenčního zemědělství je to, že se rostliny (druhy, za které se dá utržit co nejvíce peněz) pěstují v obrovských jednodruhových lánech a takto přeměněná krajina mnohem hůře zadržuje vodu a přispívá k epidemii sucha. Navíc v takovéto krajině dochází k vymírání rozmanitých druhů planých a divokých rostlin i zvířat, protože nemají, kam "složit hlavu". Půdě často zcela chybí přirozená svrchní vrstva ornice a tím si ničíme to nejcennější pro naši výživu.


Většina konvenční zeleniny a ovoce, které se nacházejí na pultech supermarketů, se navíc dováží z dalekých zemí, přitom se často jedná o druhy, kterým se daří i u nás. Přesto se vozí v kamionech stovky a tisíce kilometrů daleko místo toho, aby se podpořili místní pěstitelé.

A ještě taková třešnička na závěr: Podle aktuální zprávy OSN (z roku 2017) není využití chemických látek pro udržení produkce potravin bezpodmínečně nutné a tyto chemikálie nemají s vymýcením hladu nic společného - je to mýtus. Pesticidy mají dle tohoto prohlášení katastrofální dopady na životní prostředí, lidské zdraví i společnost jako celek.

Konvenční zemědělství se nepovažuje za dlouhodobě udržitelné a mnohé vyspělé země se od něj víc a víc odklánějí. K životu se pomalu ale jistě probírá jeho opak - ekologické neboli organické (bio) zemědělství, ve kterém se nepoužívají nebezpečné chemikálie a s půdou a krajinou se zachází šetrně a dlouhodobě udržitelně. V plodinách vypěstovaných ekologickým způsobem je mnohem vyšší obsah aktivních rostlinných látek, minerálů a vitaminů, které významně pozitivně působí na naše zdraví. A navíc chutnají neporovnatelně lépe.



Už je asi jasné, proč nechci konvenční zemědělství podporovat. Záleží mi na budoucnosti i přítomnosti naší Přírody, na zdraví lidí, rostlin a živočichů. Přeji si, abychom jako společnost oceňovali a podporovali malé místní pěstitele kvalitních potravin a aby se nemuselo tolik potravin dovážet přes půlku světa. Také mi záleží na chuti toho, co jím, a každý, kdo ochutnal plody ze zahrady mi určitě dá za pravdu, že je to úplně jiný svět. Takže co nám všem doporučuji?

1. ♥ Nejkvalitnější a nejzodpovědnější jídlo je lokální, sezónní a bio.
2. ♥ Kupujme plodiny od malých místních zemědělců a podporujme je - pátrejme a zkusme je ve svém okolí najít.
3. ♥ Nejjednodušším způsobem, jak se dostat k šetrně vypěstovaným potravinám jsou bedýnky - systém, kdy malopěstitelé rozvážejí lidem výpěstky ze svých zahrad v bedničkách. Zákazník v nich potom najde to, co zrovna v tu dobu dozrává a může být v kontaktu s člověkem, od něhož potraviny pocházejí. Stačí zapátrat na internetu a najít nejbližší bedýnkový systém.
4. ♥ Pokud nás baví pěstování rostlin, zkusme vlastní plody pěstovat i sami, i kdyby šlo jen o pažitku na okně.


5. ♥ V supermarketech upřednostňujme bio potraviny. Pokud nevěříte, že je v bio produkci rozdíl, zkuste si zajet na nějakou bio farmu. Většinou narazíte na skvělé lidi a prostředí, kde vám bude hned jasné, že rozdíl tu je, a to dost velký.
6. ♥ Pokud si nemůžeme dovolit vše kupovat z o něco dražší bio lokální produkce, zkusme to alespoň u těchto plodin, které se v konvenčním zemědělství chemicky ošetřují nejvíce: jablka, papriky, celer, okurky, hrozny, brambory, špenát a jahody.
7. ♥ Nedávno jsem zaregistrovala, že se rozjíždí nová podoba webu scuk.cz, který bude shromažďovat na mapě malé zemědělce a bude tak krásně přehledné, kam si můžeme zajet pro čerstvé potraviny.
8. ♥ V Olomouci už přes rok funguje úžasný projekt Ze-za-hrátky - jedná se o velikánskou zahradu za městem, kde majitelé pěstují tradičním způsobem nejrůznější druhy zeleniny v souladu s biorytmy přírody. Lidé si mohou přijet pro zeleninu na místo nebo ji nakoupit v obchůdku přímo v centru Olomouce.


Odměnou nám bude lahodná chuť jídla, spokojené tělo, kterému dopřejeme potraviny s vyšším obsahem prospěšných živin a minimem chemikálií a klidná duše, protože budeme vědět, že děláme pro naši planetu a společnost to nejlepší, co je v našich silách. Uf uf. Tak ať nám chutná a Země se uzdravuje!

O mé milované lípě malolisté

2. července 2018 v 16:44 | Janča |  Bylinky a jiné rostlinky
Před nějakou dobou se lípa stala mým nejbližším stromem. Je to rostlinná bytost, která se dotýká hlubin mé ženské duše. Rezonuje s ní. Jsme propojené a sobě blízké Usmívající se. Nevím, jak to vnímáte vy, ale pro mě má každá rostlina svou duši, něco autentického, co vyzařuje, a určitým způsobem to na mě působí. A lípa to dělá tak nějak jinak, než ostatní rostliny. Rozeznívá a posiluje to, co chci, aby silnější bylo a aby to nahlas zpívalo.

Omamná, něžná, nasládle medová a líbezná, ženská vůně jejích květů bylo to první, čím si mě získala. Pak jsem zjistila, že je mi pod její širokou, srdečnou korunou moc příjemně a že se u jejího kmene cítím v bezpečí. Paní Lípa je ochránkyně. Její listy mi svým tvarem připomínají, že chci tento život projít stezkami srdce a že své srdce nechci nikdy uzavřít, ani nechat uvadnout.


Lípa byla u slovanů i keltů považována za posvátný strom - symbol ženskosti, mateřství, něhy a jemnosti. Věřilo se, že v lipách sídlí dobří duchové, kteří mají moc chránit obydlí v jejich blízkosti před zlem a že do nich nikdy neudeří blesk. Proto se lípy vždy vysazovaly poblíž domovů. Slované lípu zasvětili bohyni lásky, krásy, souladu, mladosti a radosti - Ladě. Pod lipami se lidé scházeli, milenci mazlili, staří si povídali o moudrosti jejich roků.

Lípa je strom, který je sepjatý s půdou, venkovem, rodným místem a moudrostí našich předků. Je pro mě také symbolem lokálnosti, úcty k Zemi. Dřevo z lípy je měkké, poddajné a světlé; proto je a vždy bylo oblíbené mezi řezbáři. A k tomu všemu je lípa také ohromně léčivá.

Tak se dnes pojďte spolu se mnou ponořit hlouběji do znalostí o lipách Usmívající se.


1.Sběr
U lípy sbíráme (nejlépe za stálého slunečného dne) květy spolu se světle zelenými podlouhlými listeny, které jsou připojeny k jejich stopce. Předtím, než se pustíme do sběru je ale dobré se přesvědčit, že stojíme před lípou malolistou (srdčitou), kterou poznáme podle drobných listů s rezavými chloupky na jejich spodní straně. Kromě ní totiž existuje ještě v účincích mnohem slabší lípa velkolistá a jejich kříženci. Tyto lípy mají o dost větší listy i plody a ruby listů mají velmi světlé. Kvetou zhruba o dva týdny dříve než lípy malolisté.
Lípa malolistá kvete od června do července, ale doba kvetení je poměrně krátká, proto je dobré být ve střehu a lípy bedlivě sledovat s nachystaným košíkemUsmívající se.

Nasbírané květy je dobré co nejrychleji usušit tak, aby zůstaly světle zelenožluté a krásně pod rukama šustily. Usušená droga má výraznější vůni i chuť. Sušíme ve stínu, na dobře větraném místě, nejlépe v jedné vrstvě.

Letos je příroda urychlená - naposled jsem kvetoucí lípu malolistou viděla před týdnem. Nejsem si jistá, jestli ještě někde v tuto dobu kvete... Kdyžtak mi dejte vědět v komentářích. Mrkající


2.Použití
Nejčastěji lipové květy používáme ve formě nálevu ("čaje"). Hrst nasušených květů zalijeme vroucí vodou a necháme zakryté louhovat nejméně deset minut. Takto připravený léčivý čaj popíjíme, případně jím vyplachujeme dutinu ústní. Je také možné výluh použít jako pleťovou vodu na vatových nebo bavlněných tamponcích. Léčivé účinky spolu s chutí a vůní lipového čaje můžeme ještě zintenzivnit přidáním lžičky medu. Lipové květy se báječně doplňují s květy černého bezu.

3.Bohatství lipových květů
Účinné látky v lipových květech, o kterých se zmiňuje moje bylinkářská příručka, jsou zejména její silice (0,05%), farnesol, flavonoidy (například tilirosid), třísloviny a slizy. Léčivé účinky, stejně jako vůně a chuť lipových květů, tkví zejména ve vzájemném poměru silice a tříslovin. Tento poměr není ideální právě u jiných druhů lip než je lípa malolistá, o kterých jsem psala výše.

4.Léčivé účinky
Lipová droga působí na náš organismus
→potopudně - tedy se po ní více potíme
→protizánětlivě
→protikřečově
→mírně diureticky - tedy naše tělo odvodňuje Usmívající se

Lipový čaj je účinný zejména při chorobách z nachlazení - tedy při zánětech průdušek, rýmě, kašli, horečkách, a zahlenění dýchacích cest. Zklidňuje trávicí systém a bojuje proti zánětům v těle. Jeho nádherná vůně uklidňuje i naši psychiku. Pomáhá také při zánětech v ústech - stačí dutinu ústní vyplachovat lipovým nálevem. A jako pleťová voda krásně hojí vyrážky, akné a sjednocuje barvu pleti.

Tak děkujeme, krásná lípo! Usmívající se
P.S.: Nezapomeňte ji někdy obejmout.

Další články


Kam dál

Reklama