Stačí vyslovit jedno slovo

2. června 2017 v 21:16 | Janča |  Štastná duše ♥
Čas si snímá svou masku důležitosti.
Začínám jinak vidět a cítit to všechno, co mě obklopuje. Svět se znovu před mýma očima rodí. A nebo to jsem já, která znovu vnímá Život, jako by ho nikdy předtím neviděla?
Barvy jsou sytější, světlo jiskřivější, každý nádech oživující, kůra stromů pevnější, každý můj krok jakoby se měnil v tanec.
V žilách se rozbíhá proud tepla. Zaplavuje mě čistá hřejivá radost, ve které se šťastně koupou veškeré buňky mého těla. Bytí se proměňuje ve štěstí. Obyčejný den se kouzelně zbarvuje a stává se jedinečným.

Stane se to, když se mé nitro skloní, vysloví a nechá hluboce rozeznít to slovo -
"Děkuji".



Poslední půlrok pro mě byl neobyčejně těžkým obdobím, během kterého jsem musela mnohokrát zapřít sama sebe a vydržet spoustu nekonečných dnů zavřená v pokoji s učebnicemi. Dva měsíce jsem si mohla dovolit chodit ven jen na vymezený čas. Už jsem myslela, že ten proud ubíjejících dnů, které si byly všechny až příliš podobné, nikdy neskončí. Nakonec jsem se však přece jen dočkala vysvobození!Úžasný Náhle státnicový čas skončil. (hurááááááá!Smějící se)


A za to, kolik mi toho vzal, mi po propuštění něco vzácného daroval.Usmívající se
Dlouhé dny bez pořádného kontaktu s vnějším světem a s mizivým prostorem pro vnímání vlastní duše, mě poté naučily vděčnosti. Naučily mě vnímat tu ohromnou krásu a dobro běžných dní. Les, do kterého chodívám už patnáct let, nikdy nebyl tak uchvacující. Obyčejná procházka nikdy nebyla tak příjemná, jako teď, kdy jsem za ní začala být skutečně vděčná a děkuji za ni.
Uvědomila jsem si, že radost můžeme prožívat kdykoli, protože naše dny jsou plné zdrojů štěstí.

Stačí je jen vidět a vnímat, že nejsou samozřejmé.
Poděkovat za ně.
Poděkovat za svěžest ranní trávy a svobodu, když můžeme jít, kam zrovna chceme.
Poděkovat za uchvacující scenérie, které se každý večer malují na obzoru, který se loučí se sluncem.
Poděkovat za své tělo, za všechny ty nesmírně složité děje, které v něm kvůli nám právě teď probíhají.
Poděkovat za milované lidi, kteří tu jsou s námi.
Děkovat za každý okamžik, kdy jsme naživu.


Vděčnost je branou k radosti! Skrze vděčnost můžeme pocítit ohromnou úlevu, protože nám dá poznat, že vlastně máme dostatek. Zdá se mi, že bez vděčnosti bychom nebyli schopni cítit skutečné štěstí.
A štěstí - to si nosíme v sobě. Mrkající

Přeji nám všem, abychom vnímali život, jako něco zázračného - a radovali se z každého dne. ♥ A já se teď raduji, že pro Vás můžu zase psát! Usmívající se (snad jste na mě ještě nezapomněli Nevinný)

Vaše J.

P.S.: Náš mozek se každý den maličko mění - spoje mezi neurony vznikají a zanikají podle toho, které z nich využíváme a které naopak tolik ne. Pokud něco začneme v našem životě dělat jinak, náš mozek si na to zanedlouho zvykne - a začne fungovat trošku jiným způsobem. Když se naučíme víc pouštět do života vděčnost, postupně přenastavíme naše vědomí na vnímání většího množství pozitivních vjemů. Náš mozek se naučí více prožívat příjemné pocity. A to s sebou nese větší vnitřní pokoj a více úsměvů na rtech.:-)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Amálka Amálka | Web | 22. července 2017 v 20:55 | Reagovat

Co k tomu říct? Snad jen ❤ Tenhle blog je prostě balzám :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama