Zdravé tělo, krásné tělo

Jak si vychutnat zimu?

3. prosince 2016 v 18:52 | Janča
Ahoj všichni mí prosincoví čtenáři!
Dnešním článkem bych nám všem chtěla pomoct k tomu, abychom zimu, která přichází, prožili ve zdraví, pohodě a radosti; našli v ní kouzlo, a snad i příležitost k odpočinku a zklidnění. Usmívající se

Pozdní podzimní a zimní období není pro naše tělo zrovna procházkou růžovou zahradou.Mrkající Zkracující se dny se slábnoucími slunečními paprsky, dlouhé temné večery, pobývání v budovách s umělým osvětlením, nedostatek čerstvé místní zeleniny a ovoce a střídání teplot při přechodech z vytopených budov ven a zpátky - to vše je pro naše tělo velkou zátěží. Lidem se v chladných měsících zhoršují ekzémy a další kožní potíže, častěji se projevují opary, snadněji podléháme nemocem z nachlazení, smutným až depresivním náladám a celkově naše obranyschopnost dostává zabrat.


V minulosti zimu přežili jen ti nejsilnější.Mrkající Bylo to vždy náročné období boje o přežití, ale zároveň i přirozenou příležitostí k odpočinku - lidé vnímali, že v zimě nejsou stejně výkonní jako během teplejších měsíců a věděli, že si odpočinek musejí dopřát, aby neonemocněli. Dnes se naštěstí nemusíme bát, že bychom v zimě zemřeli hlady. Na druhou stranu se bohužel v naší společnosti úplně vytratil rozdíl v nárocích na naše pracovní fungování mezi zimou a létem - nenapadne nás, že naše výkonnost v průběhu roku jednoduše není stejná a nutíme se stále do stejných výkonů i v zimě. Únavu těla neposloucháme a bereme ji jako slabost a tak tělo ještě více vysilujeme.


Když jsem přemýšlela, na co všechno se během zimy zaměřit, abychom byli zdraví a měli dostatek energie, přišla jsem na následující body.Usmívající se Zkusme víc naslouchat tichému hlasu svého těla, našemu nejvěrnějšímu společníkovi, a jsem přesvědená, že se nám odmění zdravím, dobrou náladou a spokojeností. Myslím si, že stejně, jako se krajina pod sněhovou přikrývkou v klidu připravuje na nové jaro a odpočívá, tak bychom i my měli trochu zpomalit. Dovolme si to. Úžasný


1. Výsledek obrázku pro snowflakeChoďme během dne na procházky a hledejme krásu v zimní odpočívající, tiché krajině. Nejlepší je vyrazit ven, když zrovna svítí slunce a pobýt na čerstvém vzduchu alespoň 30 minut. Sluneční záření je nezbytné pro tvorbu vitaminu D v naší kůži, a ten je podstatný pro imunitní systém a celkovou odolnost organismu.

2. Výsledek obrázku pro snowflakeNebrame se delšímu spánku a odpočinku navíc i během dne, pokud si o to tělo žádá. Povinnosti tu hodinku, dvě počkají, ještě se mi nestalo, že by někam samy utekly. Smějící se Je dobré přijmout, že někdy se víc odpočívat musí. Být v zimě víc unavení je úplně normální, a když si dopřejeme odpočinek, budeme mít lepší náladu a nebudeme tolik náchylní k nemocem.

3. Výsledek obrázku pro snowflakeVyhledávejme činnosti a situace, u kterých se smějeme se a buďme s lidmi, které máme rádi - není lepší lék na pochmurné myšlenky.

4. Výsledek obrázku pro snowflakeAktivně vyhledávejme potraviny s vysokým obsahem vitaminu C. Kromě dováženého tropického ovoce a citrusů bych chtěla doporučit pro nás ještě lepší a přirozenější zdroje vitaminu C:

→Kysané zelí bez umělých sladidel a konzervantů - je to jedna ze superpotravin, navíc v našich zeměpisných šířkách naprosto přirozená a lokální; obsahem vitaminu C a vitaminů skupiny B se může v zimě rovnat málokteré potravině; obsahuje i mnoho betakarotenu, vitaminu E a K; navíc je plné probiotik, takže působí blahodárně na trávicí systém. Je dobré zelí jíst v syrovém stavu a úplně nejlépe před jídlem, kdy úžasně nastartuje trávení.
V obchodech ale koukejte na složení a zelí s umělými sladidly (nejčastěji sacharin) a konzervanty (siřičitany nebo benzoan sodný) raději nechte v obchodech. Siřičitany způsobují mnoha lidem alergické reakce - už jsem zde o nich kdysi psala článek.
Brambory vařené ve slupce a vhozené do již vroucí vody si také zachovávají přímo pod slupkou překvapivě vysoké množství vitaminu C. Opět lokální a pro nás přirozený zdroj. Usmívající se
Sušený nebo mražený rakytník
→Mražené ovoce - černý rybíz, jahody, borůvky - použít je do smoothies
→Naklíčená řeřicha a další bylinky pěstované doma v květináči

5. Výsledek obrázku pro snowflakeUpřednostňujme potraviny, které nás zahřívají
tepelně upravená zelenina - pečení, dušení, vaření v páře; v zimě je perfektní dýně, mrkev, červená řepa
→obilné kaše - jáhlová, pohanková, ovesná, rýžová, kukuřičná

6. Výsledek obrázku pro snowflakeNaklíčením mungo fazolek a dalších luštěnin a semínek také získáme mnoho cenných zdraví prosěšných látek.
7. Výsledek obrázku pro snowflakePřidejme do jídelníčku víc ořechů a semínek.
8. Výsledek obrázku pro snowflakePijme bylinné čaje. Úžasný je například šípkový čaj, ale vybírat můžeme ze všech možných bylinek podle chuti.
9. Výsledek obrázku pro snowflake Až napadne sníh, pojďme sáňkovat!Smějící se Všímejme si pozitivních věcí, které jindy než v zimě nejsou - krásy padajícího sněhu ve světle pouličních lamp, kouzla vánočních trhů, vůně punče a jehličnatých větviček... Věnujme se činnostem, které zimu zpříjemňují - zkusme znovu sáňkovat, bruslit, lyžovat, běžkovat, pečme cukroví, užívejme si útulných večerů doma v křesle s hrnkem oblíbeného čaje a filmem.. Myslím, že si každý najdeme alespoň něco.

Tak si zimu užijme! Mrkající

Býváte často nachlazení? Nemusíte :)

23. dubna 2016 v 14:38 | Janča
Krásnou dubnovou sobotu! Úžasný
Doufám, že jste na mě během toho měsíce nezapomněli a už se těšíte na nový článek.Smějící se Dnes je z trochu jiného soudku, než většina ostatních, myslím si ale, že může některé z vás inspirovat a třeba vám i pomoct.

Býváte během roku často nachlazení a lehce se od ostatních nakazíte? Jak se tak dívám okolo sebe, většina lidí to přesně takto má. V období nestálých teplot si do zásoby kupujeme hromady papírových kapesníků a v lékárnách stojí dlouhé řady lidí, toužící po kapkách do nosu a pastilkách proti bolení v krku.

Před nějakou dobou jsem si na sobě všimla jedné zvláštní věci - už mnoho let nebývám nemocná. Už si ani nepamatuju, kdy naposled bych musela kvůli nachlazení zůstat doma v posteli, antibiotika jsem naposled brala v 10 letech po operaci středního ucha. I když jsem někdy v těsném kontaktu s lidmi, kteří jsou nachlazení, kýchají a smrkají, mají zvýšenou teplotu - tak se od nich nenakazím. Nebo u mě proběhne viróza ve velmi lehké verzi - den, dva se cítím slabá a nesvá, případně mě mírně pobolívá v krku, ale pak je to najednou pryč. Tělo si s tím očividně umí poradit.

Začala jsem přemýšlet, co může být důvodem mé silné imunity. Zjišťovala jsem, co dělám jinak a kde je ten zakopaný pes. Některé faktory jsou určitě důležité, ale dělá je spousta lidí, například:
→zdravě jíst
→ dostatečně spát, odpočívat, poslouchat své tělo, kdy je unavené a potřebuje větší péči
→ mít pozitivní, radostný přístup k životu

Nejspíš to však není všechno a není to to podstatné. A pak jsem na to přišla. Už dlouhé roky se skoro vždy na konci sprchy ještě osprchnu studenou vodou. Většinou jen nohy a ruce, někdy, když se na to cítím, i celé tělo. A chodím občas méně oblečená než ostatní. Říká vám něco OTUŽOVÁNÍ?S vyplazeným jazykem


Už odmalička v naší moderní civilizaci většina z nás žije v přehnané, úzkostlivé ochraně před všemi nebezpečími, včetně chladu. Balíme se do teplých bund a šál, i když už venku tak velká zima není, aby nás neofouklo a my se nenachladili. Úzkostlivě čekáme, až bude alespoň 25°C, abychom mohli vyjít ven v kratších rukávech a kraťasech. Neotevíráme doma moc často okna, aby nám nebyla zima. Jenže tímto přístupem naše obranyschopnost leniví. Nedáváme našemu tělu šanci, aby posílilo svůj imunitní systém. Neučíme ho se vypořádávat s většími rozdíly teplot a s chladem. A co se nepoužívá, neposiluje, to časem zakrní. Jsme potom velmi citliví na jakékoli méně příznivé podmínky okolí, na ochlazení, na setkání s bakteriemi a viry. Naše tělo není zvyklé bojovat. Dostáváme se tím do začarovaného kruhu. Pokud se oblečeme trochu méně, hned je nám zima a lehce onemocníme, proto se zase oblečeme víc a nedáme tělu šanci posílit.

Dobrá zpráva je, že se to dá poměrně lehce změnit. Usmívající se Chce to naučit se posilovat své tělo a jeho přirozené obranné mechanismy. A vzít zodpovědnost za své zdraví do svých rukou. Mrkající Jednoduchá cesta je skrze otužování, které vám můžu ze své zkušenost opravdu doporučit. Pokusím se informace o něm trochu shrnout. Klikněte na "Celý článek" :-)

Sůl nad zlato - nebo ne?

29. srpna 2015 v 13:33 | Janča
Slyšíme to tak často všude možně, že už tu větu pouštíme jedním uchem dovnitř, druhým ven.
Solení prý není zdravé.
Někdo tvrdí, že jen pro lidi s nemocnými ledvinami, druzí, že pro kohokoli.
Já se domnívám, že pravda je někde mezi těmito dvěma možnostmi, blíže ale té druhé. Abych se dostala blíž k pravdě, našla jsem si několik vědeckých článků na zdravotnických webových stránkách, k tomu připojila některé znalosti z lékařské fakulty a zkusila si to všechno dát dohromady. A co že jsem se dozvěděla?

Lidské tělo nutně potřebuje během 1 dne přijmout 0,5g soli. Sůl, neboli chlorid sodný, je pro fungování organismu nezbytný, ale pouze v tomto malém množství. WHO doporučuje za den maximálně 3g soli.
A víte, kolik sní soli za jeden den průměrný Čech? 15 gramů. To je 30x víc, než potřebujeme.

sůl

Temná stránka vína a sušeného ovoce

7. března 2015 v 15:12 | Janča
Oxid siřičitý.

Jedovatý a vysoce dráždivý plyn vznikající hořením síry.
Konzervant, antioxidant, látka bránící hnědnutí sušeného ovoce a dalších potravin.
Desinfekční prostředek v pivovarech, výrobnách vín a bělící přísada.
Látka ničící strukturu některých vitaminů (především A, B1, C - v ovoci a ovocných džusech).
Látka, na kterou je mnoho z nás alergických.
Látka, se kterou se setkáváme častěji, než bychom si asi přáli.


Rozhodla jsem se (i na přání mé drahé spolubydlící, která dlouho nevěděla, proč jí po víně slzí a štípou oči a ještě den potom spotřebovává kapesníky jako na běžícím páse) nahlédnout blíže na tuto ne příliš známou sloučeninu, která umně uniká našemu vědomí.
Oxid siřičitý se v dnešním potravinářském průmyslu používá hlavně pro jeho bělící / barvu zachovávající a konzervující účinky . Dovede také hubit bakterie a plísně. Potraviny, které jsou jím ošetřeny se nazývají jako sířené.


Potkáváme se s ním hlavně ve

víně,
sušeném ovoci (ty krásně oranžové sušené meruňky a zářivě bílý strouhaný kokos, hrozinky, švestky, brusinky a mnoho dalších),
kysaném zelí některých výrobců (Proč, proč proč?! Kysané zelí přeci žádný konzervant nepotřebuje! Proto se za dávných časů, kdy v zimě nebylo mnoho jiných zdrojů vitaminu C, zelí nechávalo zkysat, aby vydrželo až do jara!),
džemech a marmeládách (zde je použití takovéhoto konzervantu taky nanejvýš nepochopitelné),
některém trvanlivém pečivu,
→v nejrůznějších potravinách prodávaných v zavařovacích sklenicích (tedy červená řepa, křen, cibulky..),
a našla jsem ho i v balsamikovém octu.

 
 

Reklama